OLDŘICH ŠRUBAŘ

Go for it. No matter how it ends, it was an experience.

5 TOP best practices v Azure Governance – 1. díl

V dnešním článku, který je rozdělen na dva díly uvedu několik užitečných praktik, které pomohou udržet vaše Azure prostředí přehledné a cenově efektivní. Uvedené praktiky spadají do oblasti Azure Governance, které se na našem blogu věnujeme v několika směrech.

Úvodem je vhodné říct, že zavádění a vyladění Azure Governance k dokonalé spokojenosti je běh na delší trať. Je potřeba pochopit, že pokud nikdo během dvou let, co vaše společnost využívá Azure služeb neřešil řízení zdrojů, pořádné zabezpečení, aplikování politik nebo správu nákladů, tak se to určitě nezmění o 180° k lepšímu během několika dnů nebo týdnů. Větší společnosti stráví nad Azure Governance i několik let, než je opravdu všechno nastaveno, tak jak má být. Navíc během času, ve kterém se firma vyvíjí, tak by se mělo vyvíjet i samotné řízení cloudu a přizpůsobovat se novým změnám ve společnosti.

V prvopočátku Azure Governance je na místě zvážit důvody proč ji chceme řešit, za jakým účelem a co je cílem. Nejprve doporučuji stanovovat menší cíle na kratší období, kdy můžete velmi dobře sledovat jejich průběh a plnění. Pokud jde vše zdárnou cestou, tak se mohou volit větší cíle na delší období s celofiremním dopadem. V tomto článku popisuji pět nejlepších praktik, se kterými můžete v Azure začít kdykoli. Jsou to ty nejzákladnější pravidla, která při dodržování uleví firemní peněžence a zpřehlední celé vaše Azure prostředí.

Sledujte kolik utrácíte – Cost Management

V cloudu jde velmi často o finanční prostředky, které jsou k dispozici a mohou být proinvestovány. Náklady na cloudové služby jako takové jsou brány jako Opex – operativní náklady. Většinou neplatíte nic předem, platíte pouze za to, co spotřebováváte. Zní to jednoduše, ale realita je někdy jiná. Bez dozoru totiž stěží uhlídáte Frantu z IT nebo Lenku z vývoje, kteří si nasadí tu nejdražší variantu databázové služby, třeba jen proto, že si ji chtěli vyzkoušet, ale zapomněli ji smazat. Taková malá nepozornost může vyjít na několik desítek tisíc korun měsíčně, a přitom zcela zbytečně. V Cost Managementu jde o odhalení rizik spojených se zbytečnými výdaji za infrastrukturu v Azure dříve, než nastanou. Mezi nejčastěji opomenuté aspekty týkající se běžící infrastruktury v Azure patří:

  • Kontrola budgetu – bez kontroly limitu výdajů se může částka za náklady v cloudu dostat k astronomickým hodnotám.

Rada: Nastavte si budget limity v Azure Cost Management + Billing.

  • Utilizace – většinou jde o nevyužívání zdrojů dle jejich kapacity nebo předkoupení zbytečného množství zdrojů, které pak nejsou stejně využívány.

Rada: Sledujte využívání zdrojů pomocí Azure Monitor nebo využijte auto scalingu.

  • Výdajové anomálie – nečekaně objevující se vysoké výdaje mohou být důsledkem špatného nastavení nebo nesprávného využívání služby.

Rada: Nastavte si Upozornění na Budget limitu, které vás informuje o překročení limitní částky.

  • Předimenzované zdroje – při nasazení zdrojů v Azure se může stát, že počáteční konfigurace služby/zdroje převyšuje nároky na běžící aplikaci nebo virtuální stroj. Tyto přebytky mohou tvořit značnou část měsíčních nákladů.

Rada: Sledujte využívání zdrojů v Azure Monitor a v případě nevyužívané kapacity snižte SKU služby.

Základním rozcestníkem při analýze výdajů bude nástroj Cost Analysis v Cost Management + Billing službě. Jde o přehledný dashboard, na které vidíte kolik aktuálně utrácíte, za co a jaký bude vývoj nákladů, pokud již v prostředí nic nepřibude. Ukázka, jak může takový dashboard vypadat je na obrázku níže.

img

Z pohledu těch nejlepších praktik bychom se na Cost management měli dívat ze dvou směrů – náklady na provoz a náklady při zřizování služby/zdroje. Je vhodné dodržovat jmenné konvence a využívat tagů, identifikovat správné velikosti zdrojů (např. virtuálních strojů), automatické vypínání neprodukčních a jiných virtuálních strojů, když nejsou zrovna potřeba, využívat správných parametrů při automatickém rozšiřování infrastruktury a nezapomínat na vyřazené stroje z provozu a jejich smazání. Tyto praktiky detailněji vysvětluje následující kapitola.

Udržujte přehled a pořádek – Resource Consistency

Pro správce Azure prostředí není nic horšího než nepřehledné a chaotické uspořádání zdrojů a služeb. Nejen že se tím navyšují náklady pro správu těchto zdrojů, ale často tato prostředí obsahují „věci“, které jsou už nevyužívané, zastaralé a zranitelné. Přitom stačí málo , aby to dávalo smysl. Začít se musí od začátku, takže je nejprve vhodné promyslet Azure hierarchii a způsob jakým se bude udržovat základní přehlednost celé infrastruktury. Hezký příkladem je obrázek níže.

Efektivní uspořádání prostředků Azure - Cloud Adoption Framework | Microsoft Docs

Už jen toto malé opatření dokáže efektivně zpřehlednit vaše prostředí. Pokud je společnost větší a má více oddělení, tak se to dá vyřešit jejich rozčleněním do dalších Management Groups. Výbornou praktikou je i rozdělování aplikačních celků do jednotlivých Resource Groups. Další základní kameny pro přehledné a učesané prostředí jsou:

  • Tagování – každý zdroj v Azure byl měl mít nastavené tagy, které specificky určují například vlastníka, datum vytvoření zdroje, oddělení, SLA, jeho důležitost, klasifikaci atd.
  • Automatické vypínání virtuálních strojů – proč by měly VM běžet, když nejsou využívané? Samozřejmě to nelze aplikovat v produkčních prostředích, kde musí být vaše služba dostupná 24/7, ale takové vývojové nebo testovací prostředí, které přes noc nikdo nepoužívá může být dobrým kandidátem.
  • Smazání nepotřebných zdrojů – zde platí pravidlo 90/90. Pokud nebyl zdroj v posledních 90 dnech využíván, doporučuji ho vypnout a dealokovat (jde o náklady na Storage, které by byly i tak účtovány). Pokud je VM dalších 90 dnů vypnutá a nikdo ji během této doby nepotřeboval, tak doporučuji tento zdroj kompletně smazat.
  • Zálohování – zde je to bez debat, pokud se jedná o produkční VM, je nutné ji zálohovat. Jak často a jak dlouho držet kopii zálohy by měla určit vaše vnitrofiremní politika.
  • Obnova při havárii – pokud provozujete služby, které jsou pro zákazníky kritické, tak musíte být připraveni i na možnost Disaster Recovery. Při jakékoli nečekané události musíte být schopni vaše služby co nejrychleji obnovit – zde pomohou Availability Sets, Zones, VM Scale Sets, Geo Redundance Storage a mnoho dalších Azure High Availability řešení. Řešení je však vždy nutné přizpůsobit požadavkům na RPO a RTO.

Ve druhém díle rozeberu doporučení a vhodné praktiky pro dostatečné zabezpečení, přiřazování identit a práv s tím spojených a v neposlední řadě pár tipu pro automatizace, která je nedílnou součástí cloudového prostředí.

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail

Kdy by měly organizace začít své Azure prostředí systematicky řídit?

„Kdy už bych měl začít systematicky řídit své Azure prostředí?” tuto otázku si pravděpodobně pokládá spoustu vedoucích IT pracovníků zodpovědných za cloudové služby ve své organizaci. Pokud organizace s Azure teprve začíná, je nejlepší začít ihned, nežli později nebo vůbec. Jestliže organizace už používá služby Azure nějakou dobu a má rozsáhlou infrastrukturu, bude narovnávání prostředí komplikovanější, ale určitě ne nemožné. Vždy je nutné začít po malých částech, než chtít dát do pořádku naprosto vše a ihned.

Pro lepší pochopení problematiky řízení a správy zdrojů v Azure (Governance) je důležité zmínit čím je potřeba se zabývat:

  • Vytvářením smysluplných hierarchií pomocí Azure Management Groups
  • Aplikování příslušných politik pomocí Azure Policy na již definované skupiny a subskripce
  • Konfigurace politik přímo do šablon nebo rolí v Azure pomocí Azure Blueprints, což přináší efektivitu a rychlost při aplikaci politik na nové subskripce
  • Inventářem zdrojů přes Azure Resource Graph – díky domu máte detailní přehled o zdrojích
  • Optimalizací a sledováním nákladů pomocí Azure Cost Management + Billing

Základním kamenem Governance je MVP – Minimum Viable Product (minimálně životaschopný produkt). Cílem MVP je omezit překážky, které by bránily k vytvoření počátečního plánu pro Governance a poté umožnit rychlé vyřešení rizik, které se mohou během implementace nebo produkce objevit.

Méně znalí Microsoft Azure jsou teď pravděpodobně vyděšeni, co všechno bude potřeba zvládnout a jak si s tím vlastně poradit. Nicméně není potřeba se děsit, protože již existuje řada nástrojů a průvodců, kteří nám usnadní kroky k vysněné cestě – mít vše pod kontrolou, přehledné a řídit vše systematicky bez stresu. Jedním z těchto nástrojů, který nám může při přechodu do cloudu velmi pomoct je Cloud Adoption Framework (CAF). CAF poskytuje postupy, které samy o sobě obsahují kroky související se správou zdrojů a vkládá je přímo do činností souvisejících s plánem pro přijetí cloudu v organizaci. Díky této sadě doporučení je organizace schopna efektivně nasadit potřebná pravidla pro Governance hned na začátku. Hezkým příkladem je použití šablon k nasazení jedné nebo více “landing zones“ (připravená infrastruktura v Azure) pro migraci do cloudu.

Pokud jste tedy CAF použili při přechodu do cloudu, tak se můžete pochválit, že jste šli správnou cestou a Governance již určitě nějakým způsobem řešíte. Pokud ne, tak jsou pro vás dobrým pomocníkem příručky pro nasazení správného řízení – Governance, které jsou rozděleny do dvou skupin:

  • Standartní Governance průvodce – příručka pro většinu organizací založená na počátečním modelu s dvěma subskripcemi pro nasazení ve více regionech. Nezahrnuje řešení pro veřejné a vládní organizace.
A screenshot of a cell phone Description automatically generated
A picture containing screenshot Description automatically generated

Obě příručky přináší ty nejlepší zkušenosti a postupy, které se daly během vývoje správy a řízení zdrojů vysledovat. V zásadě popisují postupy pro fiktivní organizace, které mají určité cíle a jak jich dosáhnout co nejefektivněji. Nasazení právě té správné Governance pro vaši organizaci vám může nyní připadat velmi obsáhlé a složité, nicméně jak jsem na začátku zmínil, je potřeba postupovat po malých částech a postupně přidávat další a další části pro kompletní správu a řízení zdrojů. Startovacím bodem by měly být následující tři oblasti:

A picture containing drawing Description automatically generated

Následované tímto implementačním procesem:

A close up of a logo Description automatically generated

Pro přidávání dalších částí, například při změně business procesů nebo zvýšení bezpečnosti či snížení nákladů je vhodné začlenit tyto další oblasti:

A screenshot of a cell phone Description automatically generated

Pokud jste dočetli až sem, tak vás evidentně téma Governance zaujalo, což je velmi dobře, protože i přes značné úsilí stojí za to budovat smysluplné prostředí se snažíš správou a řízením zdrojů. Každopádně před každou implementací je vhodné promyslet možná rizika před velkými změnami. A jedna rada na závěr, pokud si nevíte rady a netroufáte si na nasazení Governance ve vaší organizaci, svěřte tuto problematiku do rukou odborníků, kteří vás provedou a dostanou k vašemu cíli.

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail